Na trhu práce je pro lidi s duševním onemocněním stále velký prostor
Podle platformy Data zdraví žije v ČR odhadem 2,0 až 2,5 milionu lidí, kteří vykazují některou z forem duševního onemocnění nebo závažné psychické nepohody vyžadující péči. Nabízí se proto otázka, jak nastavit pracovní prostředí tak, aby tito lidé měli reálnou možnost získat a vykonávat kvalifikovanou práci.
V Moravskoslezském kraji, kde působí organizace Spirála Ostrava, vychází podle posledních průzkumů na jedno pracovní místo pro osoby se zdravotním postižením více než 7 uchazečů. Mezi nimi jsou i lidé s duševním onemocněním. Ne všichni ale dostávají příležitost profesně růst a chodit do zaměstnání, které odpovídá jejich vzdělání, zkušenostem i představě o smysluplné práci.
„Přitom víme jistě, že důstojná práce podporuje zotavení. Vznik, průběh i léčbu duševních poruch chápeme v biopsychosociálním kontextu. Vedle genetických a jiných biologických faktorů hrají často významnou roli rovněž vlivy ze sociální oblasti života, tedy například vztahy či možnosti seberealizace,“ zaznělo na úvod Setkání Spolu 2026 z úst MUDr. Jany Králové, která působí na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Ostrava a Katedře klinických neurověd LF OU. Připomněla také, že kvalitní práce pacientům přináší režim a stabilitu, pocit užitečnosti, bohatší vztahy i možnost posilovat sebedůvěru a sebehodnotu. To může mít pozitivní dopad na léčbu i další vývoj onemocnění.
Jak metoda IPS pomáhá s inkluzí
Zkratka IPS vychází z anglického názvu Individual Placement and Support. Jde o způsob párování lidí s OZP a volných pracovních míst na otevřeném trhu práce tak, aby uchazeči mohli mířit na pozici odpovídající jejich zkušenostem a vzdělání. Mgr. Nikol Pllunciová, která více než 10 let působí jako metodička IPS v organizaci Práh jižní Morava, z.ú., upozorňuje, že individuální úpravy pracovních podmínek nemusí být pro zaměstnavatele komplikované ani drahé. Skutečnou překážkou bývají spíše předsudky a nedostatek informací. Z praxe vyplývá, že někdy postačí flexibilnější pracovní doba, práce z domova, častější přestávky nebo větší míra soukromí na pracovišti.
„Na Jižní Moravě v současnosti spolupracujeme s více než 160 zaměstnavateli, od městských úřadů přes malé lokální firmy až po velké společnosti, jako je IKEA Brno,“ uvádí Pllunciová. Zároveň dodává, že kromě legislativních a finančních výhod spojených se zaměstnáváním OZP přináší metoda IPS i další benefity. IPS specialista například poskytuje zaměstnavatelům i klientům bezplatnou podporu při zaučení a zůstává dlouhodobým partnerem, který umí okamžitě pomoci při případných potížích na pracovišti.
To, zda se lidé s duševním onemocněním uplatní, podle všech zúčastněných stojí především na ochotě a dobré vůli. Potvrdila to i anketa mezi účastníky Setkání spolu 2026. Velký význam má podle nich zdravá firemní kultura a otevřený přístup zaměstnavatele. „Člověk s duševním onemocněním nemusí být pro pracovní tým omezením. Naopak, může být jeho velkým přínosem. Z vlastní zkušenosti vím, že mezi těmito lidmi najdeme spoustu loajálních, pracovitých a motivovaných zaměstnanců. A někdy nám právě jejich potřeby pomohou odhalit, co v naší firemní kultuře nefunguje tak, jak by mělo. Když pak hledáme řešení, často zjistíme, že z nich mají prospěch úplně všichni. Nejen zaměstnanci se zdravotním znevýhodněním.” shrnuje své zkušenosti Darja Koťátková, HR manažerka, zástupkyně ředitelky Spirála Ostrava.
Moravskoslezský kraj chystá zavedení služby
V Moravskoslezském kraji zatím IPS tým nefunguje, Spirála Ostrava ale na jeho zavedení pracuje. „S naší dosavadní podporou má metoda mnoho styčných bodů. Například část, kde připravujeme klienta na pohovor či nástup do práce apod. Zásadní rozdíl je v tom, že chceme násobně rozšířit možnosti jeho uplatnění a vytvářet další příležitosti.“ vysvětluje Eva Krestová, ředitelka Spirály Ostrava, proč chce ještě letos zahájit jednání s prvními firmami.
Právě proto uspořádala Spirála Ostrava ještě před spuštěním služby Setkání spolu. Na akci cíleně pozvala zástupce více zainteresovaných skupin: klienty s duševním onemocněním, odborníky, zaměstnance i zástupce HR a komerčních firem. Diskutovalo se o konkrétních bariérách, možných rizicích i o tom, jak zaměstnávání na volném trhu vnímají jednotliví aktéři. Debata potvrdila, že zásadní je osvěta a empatie. Rozhodnutí, zda zdravotní stav sdělit, je vždy na samotném člověku, transparentnost však firmě umožňuje včas přizpůsobit podmínky jeho potřebám. Důležitá je i informovanost kolektivu, aby nevznikal dojem, že je někdo neoprávněně protežován. Cílem všech těchto kroků je stav, kdy je nastupující člověk se znevýhodněním vnímán jako běžný kolega bez zbytečných nálepek.
Proč se IPS vyplatí sledovat
V České republice se k metodě IPS aktivně hlásí a využívá ji přibližně 18 multidisciplinárních týmů působících v 8 krajích. Tyto organizace si navzájem předávají příklady dobré praxe v rámci celorepublikové Platformy IPS Česká republika. IPS je zároveň oficiálně doporučeno jako klíčová součást služeb nově vznikajících Center duševního zdraví (CDZ).
„Křivka ukazující počet lidí s duševním onemocněním neustále narůstá. A to nejen u dospělých osob. Čekárny psychiatrů a psychologů jsou plné mladých lidí, čekací doby pro dětské a mladé pacienty jsou až půl roku. Tito mladí lidé budou v řádech let vstupovat na trh práce, chceme, aby měli možnost plnohodnotně fungovat bez zastaralých stigmat,“ osvětluje na závěr implementaci IPS metody Eva Krestová za Spirálu Ostrava. Zavedení by mělo proběhnout během podzimu/zimy 2026/2027.
Projekt Setkání spolu je financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
Zdroj: csanews.cz