Město drobných zázraků

Znám ten pocit. Stojíš na rohu ulice, deka pod botami ještě vlhká od večerního rosného vzduchu, a světla oken se lámou jako malé tajemství. Není to velké představení, spíš drobný záblesk, který ti zatočí hlavou. A v tom momentě víš, že může přijít cokoli — improvizovaný koncert, panák v okně co vypráví příběhy, nebo stará […]

Město drobných zázraků Číst více »

Žít víc na menším prostoru

Začni si představovat ten moment. Vstaneš ráno, otevřeš oči a místo prázdné, šedivé místnosti cítíš dřevěnou deskovou podlahu pod chodidly, slyšíš kávovar bublat a světlo z malé okénkové lampy tvoří teplý kruh. Nevěříš, že jsi v „malém bytě“, protože prostor působí jinak — hlubší, víc osobní. Ten pocit mi říká víc než čísla v nabídkách

Žít víc na menším prostoru Číst více »

Ulice plná kuriozit

Znám ten pocit, když náhodou projdeš městem a všechno se najednou rozbije o něčí smích. A ne ledajaký smích — takový, co se rozlije po dlažbě, zachytí se v okenních rámcích a přilepí se ti na boty. Někdy stačí skupina lidí v absurdních kostýmech, jindy kapela, která hraje na kytary z plechovek. Takhle to myslím:

Ulice plná kuriozit Číst více »

Tvorba webových stránek: Webklient